Otec

Ve filmu „Otec“ sledujeme příběh osmdesátiletého Anthonyho, který žije sám ve svém londýnském bytě. Je hrdý na svou nezávislost a jakoukoli pomoc odmítá. Jeho dcera Anna ho pravidelně navštěvuje a stále více si všímá jeho výpadků paměti a změn v chování. Pokouší se najít pečovatelku, která by se o něj starala, ale Anthony každou novou osobu odradí svou tvrdohlavostí a sarkasmem. Anna je čím dál unavenější a zoufale hledá řešení.

Když se Anna svěří, že se chce přestěhovat do Paříže za novým partnerem, Anthony je zmatený – žádného muže si nevybavuje od jejího rozvodu s Jamesem. Od toho momentu se jeho realita začíná rozpadat. Věci v bytě mění své místo, lidé kolem něj mají jiné tváře i jména – jednou je Anna sama sebou, jindy úplně jinou ženou. Muži se střídají a představují se jako Paul nebo James, přestože vypadají pokaždé jinak.

Anthony se snaží v tom chaosu najít logiku, ale události se opakují, rozhovory se rozcházejí a čas ztrácí smysl. Vzpomíná na druhou dceru Lucy, kterou už dlouho neviděl, ale podrobnosti její nepřítomnosti jsou zahaleny mlhou. Když na pohovor přijde nová pečovatelka Laura, Anthony je její přítomností okouzlen – připomíná mu Lucy. Ale i Laura mu někdy splývá s Annou nebo jinými postavami z jeho paměti.

Anna se snaží vyrovnat s tím, že musí volit mezi osobním štěstím a odpovědností za otce. Její vztah s Paulem je čím dál napjatější. Hádky o zrušené dovolené a obětování plánů kvůli Anthonyho stavu rozdělují rodinu. Anthony mezitím stále více tápe mezi minulostí a přítomností – neví, kde je, kdo ho obklopuje ani co je skutečné.

Jednoho rána se probudí v neznámém pokoji. Bílá místnost, personál v uniformách – Anthony je v pečovatelském domě. Pečovatelka, která se o něj stará, vypadá jako Laura i Anna, ale jmenuje se Catherine. Řekne mu, že Anna žije v Paříži a občas přijede na návštěvu. Anthony se zlomí a se slzami v očích přizná, že „ztrácí listy, větve, vítr a déšť“. Catherine ho utěšuje a slibuje, že ho vezme na procházku.

Film „Otec“ je silné a bolestně intimní drama o demenci, vyprávěné výhradně z pohledu hlavního hrdiny. Dějová struktura, opakování scén a proměnlivé identity vtahují diváka do zmateného světa, kde mizí pojem času i vlastní já. Je to hluboký a dojímavý pohled na to, jak demence ničí osobnost i vztahy.

Číst dále